K něčemu se vám musím přiznat, jsem výborný teoretik. To se ale týká jen věcí, které mě zajímají. Ovšem, bohužel nejsem tak dobrý praktik té teorie, kterou vím a znám. 🙂 Nejvtipnější je, že si vždycky říkám, že až se mě něco bude týkat, tak to budu dělat takhle a takhle. No a jaká je realita, dělám to trochu jinak. 😀 Například jsem si vždycky myslela, že až budu mít před svatbou, budu se naprosto vyžívat na různých diskuzních svatebních fórech a svatebních skupinách, budu hledat úplně to nejlepší a plánováním strávím hodiny a hodiny. No a jaká byla skutečnost? Neskutečně mě to unavovalo a nebavilo, takže jsem vlastně dost překvapená, jak dobře naše svatba dopadla a jak krásná byla. 🙂 No a jaká je realita s mým stravováním?
Už předtím, než jsem otěhotněla jsem věděla, že by mělo být tělo na těhotenství připravené, že by mělo být při nejlepším pročištěno, neměl by se tři měsíce před otěhotněním pít alkohol a tak dále. Stejně tak důležitá je strava a stravovací návyky v těhotenství. Nuže, než jsem otěhotněla, tak jsem absolvovala několik vánočních večírků a procházení vánočních trhů s přáteli. No a co myslíte, byla jsem jen o vodě nebo horké čokoládě? Vůbec ne, samozřejmě, že jsem si ten svařák či jiný alkoholický nápoj dala. 🙂
Když jsem otěhotněla, první trimestr jsem měla chuť jen na pečivo a šťavnaté ovoce. Tak posuďte sami, to se také nedá udržovat nějaký extra zdravý režim, protože jste kolikrát rádi, že do sebe dostanete alespoň něco. A mě místo různých chutí trápilo ze začátku nechutenství. Nevěděla jsem, co bych si chtěla dát, z představy na zdravé potraviny, jako je kuskus, quinoa a podobně se mi dělalo strašně zle, takže jsem měla několik večerů, kdy jsem nechtěla jíst vůbec nic. Naštěstí mě vždy zachránil můj manžel, který mi namazal celozrnný rohlík máslem a přihodil na něj ještě sýr.
Ve druhém trimestru se to však zlomilo a já se mohla stravovat tak, jak jsem si celou dobu představovala. Šlo mi především o pravidelnou a vyváženou stravu. Vyváženost mi jde, ale musím se přiznat, že fakt nekontroluju, jestli jím po 3 hodinách, jím 4-5x denně, ale ve chvílích, kdy cítím, že mám hlad. Ze začátku jsem se také snažila dopředu si naplánovat jídelníček na 2, 3 dny dopředu, ale to se také nesetkalo s úspěchem. Celkově jsem nikdy nebyla natolik důsledná, že bych měla sepsaná konkrétní jídla, která si mám kdy dát a to plnila. Tohle mě totiž strašně svazuje. Já si totiž třeba večer řeknu, že si ráno dám kaši, jenže ráno se probudím a mám chuť třeba na toust. A tím veškeré mé plánování začíná a padá. 🙂
Tento článek ale nemá být o tom, co přesně jím na snídani, na svačiny, na obědy či na večeře, chtěla jsem vám vysvětlit můj přístup ke stravě. Stejně tak jak si užívám život, si užívám jídlo. Několikrát v životě jsem se zkusila vyhranit, zkusila jsem jíst vyloženě jen paleo stravu, zkusila jsem jíst jen vegetariánskou stravu, dokonce jsem jedla 3 měsíce striktně vegansky. Nikdy jsem to však nevydržela. Proč? Protože mi časem začalo něco fakt hodně chybět a protože mě určitá strava, kdy toho vyřadíte poměrně hodně, neskutečně svazovala. A to mě děsně nebaví. Já samozřejmě přemýšlím nad tím, co jím, ale nechci mít v hlavě pořád jen jídlo a to, co mám jíst na snídani, svačinu, oběd a večeři a řešit, jestli se v té nebo v té restauraci najím nebo ne. Za prvé to totiž otravuje mě a za druhé to otravuje i okolí.
Jaký je tedy můj přístup ke stravování? To nejdůležitější pro mě není to, jestli má daná potravina určitou kalorickou hodnotu nebo správný poměr bílkovin, sacharidů a tuků, pro mě je nejdůležitější, jak moc je kvalitní. Mnoho lidí se dnes totiž dívá právě na kalorické hodnoty a poměry makroživin, jenže je nezajímá odkud ta potravina pochází a jak vznikla. Pro mě je nejdůležitější kvalita, v těhotenství dvojnásobně. Za prvé se dívám na původ potravin a to, jestli je daná surovina bio a za druhé se dívám na složení. Nikdy nekupuju nic, co obsahuje zbytečná éčka, zahušťovadla, aromata a další „mňamky“. Všechny potraviny, které sníme se nám v těle rozkládají a na naše tělo nějakým způsobem působí. A pak je opravdu velký rozdíl, zda sníme zeleninu, která byla chemicky ošetřena nebo zda si dáme bio rajče. Dvakrát více to platí u mléčných výrobků a u masa. Podle mě je zdravější dát si plnotučné bio mléko než nízkotučné mléko od krávy z velkochovu. Navíc, zakoupením určitého produktu podporujete daný průmysl. A já chci podporovat ty firmy, které se s účtou chovají jak ke zvířatům, tak k přírodě. Ona i ta energie, kterou z těch potravin přijímáme je totiž jiná, než když koupíme obyčejný jogurt či maso z velkochovu. Pokud máme chuť na maso, měli bychom si podle mě za něj taky zaplatit vyšší částku. Muselo kvůli tomu totiž zemřít zvíře. Pak je velký rozdíl v tom, jak žilo a jakým způsobem bylo usmrceno.
Maso, vejce a mléčné výrobky kupuji jedině bio. Že je to zaplacená známka? Ano, to je, ale jen podle ní můžu poznat, že se jedná opravdu o kvalitní potravinu. Dřív jsem hodně hleděla na označení farmářské, ale dnes už je to tak moc zneužívané slovo, že farmářská potravina nemusí mít s tou skutečně farmářskou potravinou pranic společného, a to i tehdy, když jdete do „farmářské“ prodejny. Proto je pro mě označení bio známkou kvality. U ovoce a zeleniny je to těžší. Pokud můžu, snažím se kupovat také bio, ale ne vždy je takový výběr, což mě dost mrzí. 🙁 Nejradši bych si ovoce a zeleninu pěstovala sama, ale to je dost nereálné. Takže pokud třeba bydlíte na vesnici a máte svou produkci, buďte za ni neskutečně vděční. 🙂 To je totiž to nejlepší.
Na začátku článku jsem zmiňovala, že je pro mě důležitá vyváženost jídelníčku. Co to znamená? U mě to znamená to, že jím zdravě i méně zdravě, pokud se to tak dá nazvat. Snažím se to prostě nehrotit a nic si nevyčítat. Stejně jako mám ráda dietnější a lehčí úpravy jídel, tak stejně ráda si dám občas kaloričtější jídla jako jsou lívance, burgery, pizza, hranolky, svíčková či nějaký ten dort. Pokud si však přes den dám třeba buger s hranolkama na oběd, tak si už na večeři dám něco opravdu lehkého, jako třeba salát či tvarohovou pomazánku se zeleninou. Podle mě těhotenství není o tom, že bych musela jíst od rána až do večera jen samé superpotraviny, ale také těhotenství není o tom, jíst kotle zmrzliny, smažené sýry a zalévat je slazenou limonádou. A to, že se nějaké ženy vymlouvají na těhotenství a jí jako prasátka mě doslova irituje. Ale je to jejich těhotenství, jejich tělo a jejich budoucí dítě.
Co je podle mě také důležité zmínit je to, že všechno je o psychice. Pokud si dám dort či burger, naprosto si to vychutnám, protože ani jedno a ani druhé nejím každý den či každý třetí den. Nemá smysl si vyčítat, či nad tím půl dne přemýšlet, jestli jsem si ten dort dávat měla a jestli po něm přiberu více než kdybych si ho vůbec nedala. Jasně, že když nám to v hlavě bude takhle šrotovat, tak na to tělo zareaguje tím, že fakt přibereme víc. Podle mě prostě stravování není dogma a nemá přesný rozpis, jídlo je tu od toho, abychom žili, ale také abychom si ho užívali. Je třeba však umět svůj jídelníček vyvážit a vybírat si kvalitu. Podle mě totiž stejně tak, jako nebude člověk štíhlý a zdravý z každodenního pojídání tučného a sladkého jídla, nebude o nic zdravější ten, který se bude cpát pouze zeleninou či ovocem, které je chemicky ošetřováno.
Možná vás bude zajímat, kolik jsem se svou teorií v těhotenství zatím přibrala. Poslední číslo z minulé soboty bylo 8,4 kg a to jsem byla ve 31. týdnu těhotenství. Nicméně ono to číslo není zas tolik důležité, nejdůležitější je to, jak vypadají dané partie těla a kam se ta kila rozložila. 🙂
Takže jezte všeho s mírou a taky mi napište, jaký přístup a názor ohledně stravování máte vy. 🙂