Kutná Hora je krásné město, které se nachází ve Středočeském kraji a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Jak již název napovídá v dobách minulých se zde kutalo (těžilo) stříbro a stříbrná ruda. Prý se zde vytvářela až třetina stříbra v rámci Evropy.
My jsme sem zavítali v neděli, kdy zde probíhalo Královské stříbření Kutné Hory. Tato gotická historická slavnost otevírá turistickou sezónu. Jde vlastně o návrat do 15. století, kdy město vítá svého krále Václava IV. s jeho dvorem. Akci doprovází bohatý jarmark, lidové veselice a série divadelních vystoupení krále s jeho dvorem. My jsme sem přijeli až kolem oběda, takže jsme toho tolik vidět nestihli. Pokud se sem plánujete podívat třeba až příští rok, určitě si tuto akci nenechte ujít. Návrat do historie má přeci jen něco do sebe. 🙂
No a co zde navštívit? Je toho tady hodně, takže jeden den je podle mě málo na to, poznat vše. 🙂 Určitě si nemůžete nechat ujít návštěvu Chrámu sv. Barbory a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele (obojí zapsáno v památách UNESCO), Kostnice a Vlašského dvora. Osobně nejsem moc fanoušek církevních staveb, takže mě osobně nejvíce nadchnul Vlašský dvůr. Je to totiž místo bývalé královské mincovny a královského paláce a uvidíte zde například to, jak se ve středověku razily mince. 🙂
Já musím říct, že mě Kutná Hora naprosto učarovala. Historické centrum je opravdu krásné, jak zmíněnými památkami, tak krásnými úzkými uličkami a najdete zde i několik míst, které se naprosto hodí pro nějakou tu romantickou chvilku. 🙂 Za mě Kutná Hora rozhodně stojí za výlet. 🙂
A kde se dobře najíte? 🙂
Rakova 8
Staročeská restaurace
Restaurace Dačický byla pro nás jasná volba. Má totiž nejlepší hodnocení na Foursquare a navíc zde vaří tradiční českou kuchyni. Také zde čepují i zajímavá piva, což je atraktivní pro mého muže. 🙂 Ihned po příchodu jsme pochopili, že je restaurace opravdu oblíbená, byla totiž úplně, ale úplně plná, a to jsme sem přišli asi tak v 14 hodin, takže žádný frekventovaný čas oběda. Naštěstí jsou zde na turisty připraveni a mají zde velkou zahrádku, tudíž jsme se v pohodě usadili. Jídelní lístek je dost lákavý, ale ve chvíli, kdy jsem uviděla svou milovanou koprovku jsem měla jasno. I když je pravda, že to byl trošku risk, ale vyšlo to. 🙂 Jirka vsadil na klasiku a dal si svíčkovou a byla taky výborná. Takže sem si určitě zajděte. 🙂
Dačického náměstí 10/5
Kavárna
Kavárnu na Kozím plácku mi doporučovalo jak Foursquare, tak i někteří z vás, co mě sledují na Instagramu. A tak bylo jasný, že sem jít prostě musíme. 🙂 Kávu zde připravují alternativním způsobem, ale můžete si zde dát třeba i horkou čokoládu a samozřejmě nějaký ten dortík. Já měla velké oči a myslela jsem si, že sním jeden kousek dortu sama. Nu, snědla jsem ho. Nicméně po tom velkém obědě jsem byla dost najezená a dortem jsem se ještě víc přecpala. Nutno podotknout, že byl naprosto dokonalý. Vlastně oba byly, jak lehoučký malinový, tak čokoládový. Prostě fakt pecka. 🙂 Sem tedy určitě ano!
Dačického náměstí 15
Stylová středověká restaurace
Do Ruthardky jsme zamířili na večeři, nicméně jsme byli tak najezení z obědu i dortíků, že jsme neměli kapacitu na něco těžkého či masitého, a tak jsme oba dva zvolili bezmasé jídlo. Mají tady samozřejmě klasiku a taky hodně masových jídel. Já si nicméně dala marinované tofu se zeleninou a kroupovým ragů a Jirka zvolil špecle s brynzou (jo, taky jsem mu říkala, že to určitě nebude lehký jídlo!). Moje jídlo bylo fajn, musela jsem si ho tedy trošku přisolit a připepřit a bylo o něco mastnější, než bych si představovala, ale bylo to dobrý. Sice jsem si představovala, že budu mít kousky tofu se zeleninou a k tomu kroupy, ne že to bude už zamíchané, ale prakticky mi to zas tolik nevadilo. Špecle s brynzou byly podle mého muže dobrý, ale strašně sytý, takže snědl jen polovinu. Ty si tedy dejte jen pokud budete mít obrovský hlad. 🙂
Kaňk 40
Hostinec/restaurace
Do Pašinky jsme zavítali prakticky velkou náhodou a to ve chvíli, když už jsme se rozhodli, že se vydáme zpátky domů. Jenže bylo něco po poledni a říkali jsme si, že bychom si asi mohli dát ještě někde oběd. No a na Foursquare jsme našli tuhle restauraci. Byl všední den a skoro poledne, takže restaurace praskala ve švech, ale naštěstí měli i několik stolků se židličkami na zahrádce a tam jsme si také sedli. Nemůžu říct, co nabízejí na stálém menu, ale na tom poledním byla jedna polévka a asi 8 různých jídel ze kterých by si snad každý vybral. Já nicméně zvolila vepřovou pečeni s dijonskou omáčkou a hranolkami a Jirka si dal plněné knedlíky uzeným. Obojí bylo moc fajn, ale teda taková porce na denní menu mě dost překvapila, hlavně ta porce knedlíků. Jirka skoro polovinu nechal, protože toho bylo fakt dost a dost mastné, ale zase to bylo dost dobrý. Vařit tady rozhodně umí. 🙂 Jen je to trošku z ruky. 🙁
